Jewish American Heritage Month

Posted By richards on January 20, 2016

Talmud (hebrejsky ), od uit, uen, nkdy me znamenat i odkaz na biblick ver. Talmud me znamenat:

Talmud je soupis rabnskch diskus tkajcch se idovskho zkona, etiky, kter idovsk tradice povauje za smrodatn. Prvnick a etick diskuze jsou ormovny adou legend a pbh, kter slou jako dokreslen tematiky. Vedle Tanachu je jednm ze zkladnch autoritativnch text idovsk vry. Talmud m dv sti. Mina je psanou sbrkou stnho zkona judaismu a gemara je diskus nad minou a nad souvisejcmi tanaitskmi spisy, asto odboujc k jinm tmatm a podrobn vykldajc Tanach. Gemara je jednm ze zklad pro ustanoven rabnskho zkona a je asto citovna v ostatn rabnsk literatue. Talmud jako celek bv, stejn jako Mina, oznaovn as (est podk [Miny]).

Talmud je kolektivn dlo, jeho vytvoen trvalo nkolik set let. Poet znmch autor se pohybuje kolem 3500. Rabni, kte vytveli gemaru, nslednci tanait, jsou nazvni amora'im (sg. amora, ), dosl. kajc. B.Kuras uvd[zdroj?] rozsah cca 5milion slov.

Pvodn byla idovsk uenost stn. Rabni probrali a vykldali zkon a Bibli bez pomoci psemnch dl (vyjma samotnch biblickch knih). Tento stav se nicmn drasticky zmnil, a to hlavn nsledkem znien idovskho politicko-ekonomickho spoleenstv v roce 70n.l. a nslednch otes v oblasti idovskch spoleenskch a prvnch norem. Rabni museli elit nov situaci, jakou byl judaismus bez Chrmu a Judsko bez samosprvy, a nastal rozmach prvnch diskuz a star systm stnho uen nebylo mono udret. Prv bhem tohoto obdob zaaly bt rabnsk diskuze zapisovny.

Prvn zaznamenan stn zkony mohly mt formu midra, v nich je halachick diskuze strukturovna jako exegetick koment k Pentateuchu. Ale piblin kolem roku200n.l., kdy rabi Jehuda ha-Nasi zredigoval Minu, zaala pevldat jin forma, s uspodnm podle tmat spe ne podle biblickho vere. Sanhedrin vGalileji, kam se pemstil z Judska po rozdrcen povstn Bar Kochby, doshl svho zenitu prv vdob r.Jehudy ha-Nasi.

Mina () je kompilac tradic, sebranch bhem prvnch dvou stolet o.l. a zredigovanch do konen podoby kol. r. 200 rabi Jehudou ha-Nasim. Mina strun zaznamenv nzory rabn nebo anonymn tradice a sestavuje je dle tematick pbuznosti.

Bhem stalet nsledujcch po konenm zredigovn miny rabni po cel Palestin a Babylonii tuto prci analyzovali, rozebrali a diskutovali o n. Tyto diskuse tvo gemaru (). Gemara se zamuje zejmna na vysvtlen a rozveden nzor tanait. Gemara znamen dokonen, od slovesa gamar : hebrejsky: dokonil; aramejsky: studoval.

Gemara asto zmiuje vroky tanait, kter nejsou nikde jinde zaznamenny, a srovnv je stmi, je jsou obsaeny vmin aby jimi podpoila nebo naopak odmtla nvrhy amora'im. Vechny tyto neminaick tanaitick zdroje jsou nazvny barajtot, sing. barajta, , doslova stojc vn, ve smyslu tanaitsk vroky, kter se nestaly soust textu Miny Jehudy ha-Nasiho. Texty barajtot nikdy nebyly zaznamenny psemn v samostatn sbrce; jedin pramen, ze kterho je meme erpat, je tedy gemara, kde jsou vtinou uvozeny slovy , i = , tanu rabanan, doslova Nai misti vyuovali.[1] Od ostatnho textu gemary se rovn li pouitm jazykem - zatmco amora'im p v drtiv vtin aramejsky, tanaitsk ltka je vdy psna hebrejsky.

Gemara je koncipovna nsledovn: Pot, co je uveden text miny, je jej text rozdlen na jednotliv sti a tyto postupn vykldny. Nejastji vklad zan otzkami:

Nsledn rzn rabni nebo i gemara anonymn pichz s rznmi tvrzenmi a nzory, ty jsou pak rozebrny a srovnvny s jinmi vroky vdialektick vmn nzor. Pokud dojde k nzorovmu stetu, sna se gemara najt een. Nzorov stet se v gemae nazv nejastji kuja (dosl. nco, co je tk; obt), ten, kdo kuju vzn, je nazvn makan; odpov (vyvrcen) kuji se nazv teruc, ten, kdo jej pin, je nazvn tarcan. Teruc me mt rzn formy, nejastj je tzv. chiluk, dosl. rozdlen, kdy gemara e problm mezi dvma spornmi tradicemi tak, e u, e kad z nich hovo o nem pln jinm, a tud nemohou bt ve sporu. Tato metoda se pouv pedevm v situacch, kdy je text miny ve sporu s textem njak barajty, ppadn jin miny, tedy pi sporech mezi tanaity. Jednm z pravidel, ktermi se diskuze v gemae d, je pedpoklad, e tanait maj vdy pravdu (respektive nen mon prohlsit o nzoru miny nebo barajty, e je patn). Podobn je mon eit i spory mezi dvma amoraim, kde se ji astji pouv logick dedukce. Ve vjimench ppadech dochz i k pouit autority - Rabi XX m vt autoritu ne Rabi XY a svj nzor tak prosad silou sv osobnosti i bez argument. V nkterch ppadech debaty nejsou uzaveny, in se tak vrazem teku, dosl. a to zstane stt, tedy tato zleitost zstala nerozeena.

Tyto nzorov vmny tvo stavebn jednotky gemary; nzev pro takovou pas zgemary, kter e uritou st miny, je sugja (; plurl sugjot). Sugja me bt velmi dlouh, ale me se skldat i z jednoho i dvou slov. V kad sugji jsou pedstavovny biblick, amoraick a tanaitick vroky na podporu rozlinch nzor. Tm Gemara vn smantick rozpory mezi tana'im a amora'im (asto pipisujce urit nzor nkter dvj autorit; nap. jak by byl bval onen lovk odpovdl na njakou otzku apod.) a srovnv pohled miny s pasemi z barajty.

Gemara obsahuje obrovsk mnostv materilu a dotk se velmi mnoha tmat. Tradin talmudsk vroky lze rozdlit do dvou irokch kategori, na halachick a agadick vroky. Halachick vroky jsou ty, kter se tkaj idovskho prva a praxe (halacha). Agadick vroky jsou ty, je prvn podstatu nemaj, ale jsou spe exegetick, homiletick, etick nebo historick.

Prce na gemae probhala ve dvou hlavnch centrech idovsk uenosti, vZemi izraelsk a vBabylonii. Tak byly vytvoeny dv gemary, kter maj sice obdobn styl, v nkterch oblastech na sebe navazuj, v jinch cituj spolen prameny, nicmn ve vsledku se jedn o dv odlin dla. Star kompilace se nazv Jeruzalmsk talmud neboli Talmud jerualmi. Byl sestaven vIzraeli nkdy bhem tvrtho stoletn.l. Babylnsk talmud byl sestaven kolem roku 500n.l., akoli i pot byl nadle editovn. Slovo Talmud, je-li pouito bez bliho upesnn, zpravidla oznauje Babylnsk talmud.

Talmudy jsou tedy dva. Jeruzalmsk talmud pochz zTiberiady ze koly Jochanana ben Napachy. Je kompilac obsahujc uen t kol nalzajcch se ve mstech Tiberias, Sepforis a Caesarea. Jeho konen redakce zejm spad do konce tvrtho stolet. Tou dobou u bylo oficilnm nboenstvm mskho impria kesanstv a Jeruzalm byl hlavnm mstem kesanstva. Vroce 325n.l. csa Konstantin, prvn kesansk csa, prohlsil: Nemjme nic spolenho s tmto protivnm lidem, (tj. se idy). Toto prohlen udlalo z kadho ida vyvrhele a uboka. Jeruzalmsk talmud byl tedy redigovn v mnohem hektitjm a obtnjm prosted, ne jeho babylnsk protjek, avak i pesto zstv nepostradatelnm zdrojem idovskho zkonodrstv ve Svat zemi.

Od dob babylonskho zajet vroce 586p.n.l. ili id pouze vsdlech mimo Judsko. Vtina zajatc se dom nevrtila. Pirozenm prstkem, migrac a obchodem populace vzrostla. Nejdleitjmi idovskmi stedisky byly: Nehardea, Nisibis, Mahoza, Pumbedita a Sura. Pro uence pestalo bt dleit cestovat pro autentickou tradici do Palestiny. lovkem, kter poloil zklad k Babylonskmu talmudu byl Rav. Skutenm editorem Babylonskho talmudu byl rav Ai, pedseda akademie vSe vletech 375 a 427n.l. Prci jm zapoatou dokonil Ravina. Podle tradice byl Ravina poslednm amorou. Jeho smrt vroce 499n.l. oznauje ukonen obdob redigovn talmudu.

Mezi obma kompilacemi (obma talmudy) existuj rozdly. Jazykem Jeruzalmskho talmudu je zpadoaramejsk ne, kter se li od babylonskho. Oba talmudy nemaj zcela jednotnou minu a poad traktt, zvlt v Jeruzalmskm talmudu nesleduje vdy poad ustaven v min.

Babylonsk talmud obsahuje gemaru pouze k 38 z 63 traktt Miny: vtina zkon z oddlu Zera'im (zemdlsk zkony platc pouze pro Svatou zemi) a Tahorot (zkony rituln istoty tkajc se Chrmu a systmu pinen obt) mla vBabylonii jen mal praktick vznam a nebyla tud zahrnuta. Talmud jeruzalmsk vak uritou st tchto traktt pokrv.

Babylonsk talmud zskal mnohem vt vliv ne Jeruzalmsk. Je tomu tak proto, e vliv a presti idovskho spoleenstv vIzraeli ve srovnn s babylonskm spoleenstvm vletech po dokonen talmudu setrvale klesaly, a to a do gaonskho obdob. Navc byla konen prava Babylonskho talmudu mnohem kvalitnj ne tomu bylo u Jeruzalmskho talmudu, m se stal pouitelnjm a z prvnho hlediska zvaznjm.

Prvn kompletn vydn Babylonskho talmudu bylo vytitno v16.stolet vItlii Danielem Bombergem. Vedle miny a gemary Bombergovo vydn obsahovalo Raiho komente a Tosafot. Tm vechna titn vydn od dob vydn Blombergova dodrela stejn strnkovn. Vroce 1835 vytiskl nov vydn Talmudu Menachem Romm ve Viln.

Talmud je pro obyejnho lovka, nadto vychovanho v evropsko-antickch pedstavch o tom, co je logick a co ne, tko pochopiteln. Jeho jazyk je spe stenografickm zznamem rabnskch diskuz, navc obsahuje mnoho eckch a perskch slov kter se asem stala nejasnmi. Za elem vysvtlit tato slova a pase se vyvinulo jedno hlavn odvtv talmudsk uenosti. Nkte ran komenttoi jako rabejnu Gerom z Mainzu (10.stol.) a rabejnu Chanan'el (zatek 11.stol., Kairun (Tunisko)) vytvoili k rznm trakttm prbn komente, kter lze st spolen s textem trakttu a pomhaj objasnit jeho vznam. Rabi Natan ben Jechi'el v11.stolet pouil jin pstup a vytvoil pro peklad obtnch slov lexikon nazvan Aruch. Zdaleka nejznmjm komentem kBabylonskmu talmudu je koment Raiho (Rabi lomo ben Jicchak, lomo Jicchaki, 1040-1105). Jeho dosud nepekonan koment pokrv tm cel Talmud. Podob pnos znamenal pro Jeruzalmsk talmud koment Ga'ona z Vilna. Ve 12.stolet vznikl dal hlavn koment znm jako Tosafot (doplky nebo dodatky). Tosafot jsou sebran komente rznch stedovkch akenzskch rabn (tosafist) kTalmudu.

Vprbhu 15. a 16. stolet se objevila nov intenzivn forma studia talmudu. Kvysvtlen mench vznamovch rozpor uvnit talmudu se pi n pouvaly sloit logick argumentace. Pro oznaen tohoto typu studia se pouval pojem pilpul, kter znamen hebrejsky pep.

Ti, kdo pouvali pilpul, pistupovali k talmudickmu textu podobn, jako k Te, toti, e Talmud neme obsahovat vbec nic nadbytenho ani rozporuplnho. Tud byly vytvoeny nov kategorie a nov rozlien (chilukim), kter zdnliv rozpory uvnit Talmudu eily novmi logickmi prostedky. Tento pilpulistick styl poprv zaznamenal Isaac Canpanton (zemel ve panlsku r. 1463) ve svch Darchej ha-talmud (Cesty talmudu).

Studium pilpulem doshlo svho nejvtho rozmachu v16. a 17.stolet, kdy se vjeivch Polska a Litvy zbhlost vpilpulistick analze povaovala za umn svho druhu a stala se clem sama o sob. Jedna z variac pilpulu spoval v umle vytvoenm problmu, na kter bylo nutn najt odpov. Ale tato populrn nov metoda studia talmudu se pochopiteln neobela bez kritiky. U v15.stolet etick traktt Orot cadikim (heb. Svtla spravedlivch) kritizoval pilpul za plin draz na intelektuln aktivitu. Mnoz rabni 16. a 17.stolet byli rovn kpilpulu kritit. Mezi nimi jsou vznanmi Jehuda ben Becalel (Prask Maharal), Jeaja Horowitz, a Ja'ir Chajim Bacharach. Maharal dokonce dajn prohlsil, e je uitenj hrt achy, ne studovat pilpul.

V 18.stolet studium pilpulem upadalo. Rozenjmi se staly jin styly uen, jako nap. styl koly Ga'ona z Vilna. Pojem pilpul se m dl tm vc pouval hanliv pro novoty povaovan za kasuistick a pli analytick, postrdajc smysl samotnho uen. Autoi nazvali sv vlastn komente al derech ha-peat ("snadnou cestou"), aby zdraznili, e nejde o pilpul.[2]

Koncem 19.stolet se objevil dal trend ve studiu talmudu. Tento typ studia vyvinul a zdokonalil rabi Chajim Solovejik (1853-1918) zBrisku. Brisker metoda obn rozbor rabnsk argumentace v talmudu nebo mezi rionim a vysvtlen rznch nzor jejich zaazenm do kategorick struktury. Brisker metoda je vysoce analytick a asto kritizovan jakoto modern verze pilpulu. Nicmn vliv brisker metody je obrovsk. Vevtin modernch jeiv se talmud studuje uitm njak formy brisker metody. Prv s pouitm tto metody zaala bt Maimonidova Mine Tora studovna nejen jako halachick prce, ale i jako prce zoblasti interpretace talmudu.

Text talmudu byl bhem jeho historie do urit mry podrobovn i kritickmu zkoumn. Jak ukazuje Jonah Fraenkel ve sv knize Darcho el Rai be-feruo ha-Talmud ha-bavli, jednm zRaiho velkch pnos bylo opraven textu. Rabejnu Tam, Raiho vnuk a jedna zstednch postav tosafistskch akademi proti opravovn textu polemizuje ve sv nepli asto ten prci Sefer ha-jaar. Nicmn tosafist tak text talmudu opravovali, a dlali to i mnoz jin stedovc komenttoi. Veobecn se ale tradin komente opravm textu talmudskch pas vyhbaj. Vdsledku emancipace zghetta (1789) prodlal judaismus bhem 19. stolet siln otesy a transformaci (viz Progresivn judaismus, Haskala). Na talmud se zaaly aplikovat modern metody textov a historick analzy.

Vdcov reformnho hnut, jako nap. Abraham Geiger a Samuel Holdheim vrmci svho sil odtpit se od tradinho rabnskho judaismu podrobili talmud psnmu pezkoumn. Vreakci na to zaali bt vdcov ortodoxie jako Chatam Sofer a Samson Rafael Hirsch citliv na jakkoli zmny a zavrhli modern kritick metody studia talmudu. Metody a zpsob studia talmudu proto uvzly vdebatch mezi reformismem a ortodoxi.

Nkde uprosted mezi tmito dvma zcela protichdnmi pohledy vyvstala nov kola, kter vyvinula historicko-kritickou metodu studia talmudu. Uenci a rabni zastvajc tento nzor uvili, e idovsk prvo je vsledkem dlouhho vvoje a e svvolnmu vmovn se do tohoto pirozenho procesu bychom se mli vyhbat. Na druhou stranu tak vili, e tradin idovsk zdroje, jako talmud, by mly bt podrobeny akademickmu zkoumn a kritick analze. initeli tohoto pohledu byli Zachari Frankl, Leopold Zunz a lomo Jehuda Leib Rappaport. Dnes se tento typ studia objevuje pedevm v konzervativnm judaismu.

Mimo jin proto, e soudob metoda historickho studia m pvod vdob nboenskch reforem, stala se vortodoxnm svt automaticky podezelou. Pesto ji vyuvali i mnoz znejsilnjch kritik reformismu, vetn striktn ortodoxnch rabn. Vznan mezi nimi byli Nachman Krochmal a Cvi Hir Chajes.

Ne jsou uvedeny nkter trendy v dnen talmudsk uenosti:

Talmud je jedinen. Hovo k srdci stejn jako krozumu, otevr neviditeln brny starovkch pokladnic i souasnch problm.

Elie Wiesel

Talmud je psanm zznamem stn tradice. Stal se zkladem mnohch rabnskch zkonk a zvyk. Ne vichni id, a u vminulosti nebo vsouasnosti, uznali talmud jako dlo majc nboenskou autoritu. Tento oddl poskytuje strun pehled tchto hnut.

Saduceov byli idovsk sekta vzkvtajc vobdob druhho Chrmu. Jednm zjejich hlavnch argument proti farizejm (tj. proti smru, znho vzeel pozdj rabnsk judaismus) bylo jejich odmtnut stnho zkona.

Dalm hnutm, kter odmtalo stn zkon, byl karaismus. Vznikl v Babylnii v prbhu dvou stolet po uzaven Talmudu, v gaonskm obdob. Rabnsk zdroje hovo o tom, e mylenka zaloit karaity byla rzu ist politickho, karaitsk zdroje naopak uvd, e jejich hnut byly pouze dny pevnj obrysy. Stedobodem karaismu je odmtnut stn try tak, jak je vyjdena vtalmudu, ve prospch striktn vrnosti pouze psanmu Zkonu. To je proti zkladn mylence rabnskho judaismu, e stn zkon byl dn Mojovi na Sinaji spolen s psanm zkonem. Karaismus prakticky vymizel, z10% (msty a 40%) idovskho obyvatelstva vdob jeho nejvtho rozen poklesl jeho podl na souasnch odhadovanch 0,002%[zdroj?].

Se vzestupem reformnho judaismu bhem 18.stolet byla autorita talmudu opt zpochybovna. Talmud (dokonce spolen s psanm Zkonem) byl nahlen pouze jako produkt pozdnho starovku, majc vznam jen jako historick dokument.

Ortodoxn judaismus nadle zdrazuje dleitost studia talmudu a talmud je zkladn slokou rozvrhu vjeivch. Pravideln studium talmudu veejnost zpopularizovalo hnut Daf jomi, denn kurs studia talmudu, kter zaloil vroce rabi Me'ir apiro.

Konzervativn judaismus obdobn zdrazuje studium talmudu v nboenskm a rabnskm vzdln. Talmud je studovn jako historick zdrojov text pro halachu a na konzervativnch jeivch nen nijak brnno akademitjmu a krititjmu pstupu, kter v kombinaci s tradinm pojetm vede k zajmavm vsledkm. Konzervativn pstup k utven prvnch rozhodnut zdrazuje vkldn klasickch text a precedentnch ppad do historickho a kulturnho kontextu. Tento pstup vystil ve vt praktickou flexibilitu, ne je tomu u ortodoxnho judaismu.

Reformn judaismus neklade na studium talmudu ve svch hebrejskch kolch takov draz jako ve uveden smry, ale vrabnskch seminch jej vyuuje; svtonzor liberlnho judaismu zamt zvaznost halachy a pouv talmud pouze jako zdroj inspirace a mravnho nauen.

See the article here:
Talmud Wikipedie

Category: Talmud
Tags: